Une Tequila

Začala jsem se učit španělsky. Zatím umím asi tři věty, ale je to celkem zábava a taky se mi to asi vyplatí. Předevčírem nám totiž spolubydlící o které doteď nevím jak se jemnuje oznámil, že dostal kolej a tudíž se stěhuje. Takže začal další hon na spolubydlícího. Tři inzeráty se mi včera postarali o skvělý večer s telefonem v ruce. Bylo to snad ještě horší než když začínala škola a všichni hledali ubytování. Perlou večera byl zpočátku uplně normální telefonát. Normálně ho zvednu, řeknu "prosim" a v telefonu se ozve něco ve smyslu: " hello i'm ........ I afride that you can not speak english but......." dál jsem nečekala co z něj vypadne jen jsem zcela konsternována podala telefon Jirkovi a jen vyděšeně sledovala jak v pohodě se spolu baví anglicky. Je to nějáký Mexikánec a shání tu byt bo tu má práci. Dneska v 5 přijde na prohlídku takže doufám, že nějak zvládnem komunikaci a že ho třeba ubytujem ať mám s kým trénovat španělštinu. I když mi Veronika dělá takovéhle krásné taháčky......
Jinak jsem úspěšně překonala můj první záchvat moudrosti. Celý minulý víkend mě děsně bolela osmička a když už to nešlo vydržet skončila jsem na pohotovosti a následně u mojí zubařky. Obě mě zubařky mě neuvěřitelně týrali. Nevim proč jsou návštěvy zubařů oproti návštěvám jiných doktorů tak nepříjemné. Možná proto, že máte vždy téměř 100% jistotu, že vás to bude pekelně bolet. Už jen rýpání se v zubech tou jehlou je vrchol všeho hnusu. Musím ale uznat, že den po poslední návštěvě zubaře už mi bylo více než skvělě a zub se tak něják ozýval míň a míň až mám pocit, že ho ani nemám. Tímto děkuji celé rodině, přátelům i svému šéfovi za včasný zásah, skvělou péči a úžasnou trpěnlivost v době mého zubního růstu:))) Včera jsem si dokonce už mohla pochutnávat na bramborácích a kousat je oběma stranami čelisti.
V práci je teď neuvěřitelný zmatek. nikdo tu není pořád se jen něco hrotí. Dneska jsem se byla konečně podívat na stavbě, která mi spadla do klína jen tak z ničeho nic a nemám ani potuchu co se tam děje. Byla to legrace byla jsem tam s pánem v saku a polobotkách, všude tuny bahna......Fakt se mi tam líbilo.
No nic budu muset jít zase něco dělat. Pravděpodobně pracovat.

Buďme jako normální lidi

Poslední dobou se nějak nic neděje. Stíháme jen pracovat a spát. Teda alespoň já. Jak to má Jirka to nevim vzhledem k tomu, že se spolu nestíháme ani bavit. Včera večer jsem si s hrůzou uvědomila, že jestli chci stihnout opravit výkresy do začátku schůzky s investorem, bylo by dobré vstát nejpozději ve 4 ráno, stihnout poslední rozjezd a být v práci 5:07 a tím pádem stihnout všechny ty neuvěřitelně nestihnutelné úkoly. S mým plánem jsem seznámila Jirku. Byl nadšen pravidelně si nastavuje budík na 3-4 hodiny ráno s tím, že musí být nutně v práci brzo a pravidelně ho típá aniž by o tom věděl a znova usíná. Ráno tedy zazvonil ve 4 budík a já s jasnou vizí jak to dopadne jsem budila Jirku jakože teda jdeme do té práce jak jsme si řekli. Vzhledem k tomu, že mi večer před tím slíbil, že jo, nemohl mě poslat do háje hned. Chvíli hrál probuzeného a pak se slušně unaveně zeptal jestli bychom nemohli jít do práce jako normální lidi. Rezignovala jsem. Nastavili jsme budík na pět hodin a užili si hoďku spánku nvíc. O půl šesté jsme jako normální lidi vyšli do práce. Stihli jsme krásně všechny autobusy a i když s remcáním, dorazili jsme akorát abych stihla co jsem chtěla a připadala si jako normální, běžný pracující občan ČR. A díky tomu teď sedím v kanclu, od konce mé pracovní doby uběhly už asi 3 hodiny, piju energiťák do, do ktrého pravděpodobně někdo už ve výrobě nalil minimálně decku vodky a snažím se zkoordinovat práci se školou a vytočilo mě to tak, že kašlu na obojí. Dokonce mě to točí víc než včera paní na hlavním nádraží, která mě vyprudila natolik, že jsem poprvé v životě byla opravdu hodně drzá na nějákého nádražáka. Kdyby alespoň neměla nehty třpytivější než diamant z reklamy na Kalgonit!!!!! Dneska mě jen těší fakt, že mám nový diář, luxusní kalkulačku a doma máme malý mrazák a abych mu ulehčila budou k večeři extrémě levné hranolky z Tesca.


No a ještě si neodpustím vrátit se k víkendu. Povedlo se mi totiž vyhecovat se natolik, že jsem autem uplně sama dojela z Brna až domů a zpátky, přičemž se mi podařilo předjet jedno auto s vozíkem, zaparkovat do řady vozidel, dojet od domu ke kauflandu, bezpečně zajet a vyjet z benzinky a při tom všem nebourat. Doufám, že moje řidičské umění se bude i nadále rozvíjet v tomto duchu. Taky jsem o víkendu stihla absolovat velice příjemnou mamčinu narozeninovou svačinu v jejímž rámci jsem si stihla zacpat žaludek vepřovým ondrášem a hranolkama a taky jsem objevila krásu dvoudecových lahviček na víno. Stihla jsem si teda přes víkend zaplácat žaludek i lecčím jiným, ale radši se na to nebudu moc rozvzpomínat neboť začínám mít opět pocit plnosti. Nic pro dnešek to balim. Budu v učení pokračovat doma. Doufám, že to nedopadne jako včera, kdy jsem usoudila, že na stole je moc velký bordel a nevejde se tam počítač tudíž nemá smysl se do něčeho pouštět bo bez noťasu to nejde. Hlavně spoléhám na to, že dneska není v telce nic co by mě nemylosrdně upoutalo k posteli pod peřinu.

Bůh nemá rád Horkýže Slíže

Gaudeamus igitur made in Gambrinus 2008 je akce, která se koná každý rok v několika městech na oslavu začátku akademického roku. Vždy vystoupí několik kapel, můžete se vyblbnout na atrakcích, vyhrát v soutěžích nebo si dát pivo či jiné občerstvení a vstup je zadarmo. Včera se tato velice živá akce konala v Brně. Začátek byl hlášen na 16:00 místního času. Už 15:55 jsem byla naprosto zdravá a připravená na návštěvu letošního ročníku. Před tím mě ale čekalo ještě pár povinností jako například nasbírat šípky na čaj a podobně. K bránám brněnské Riviéry jsme dorazili něco málo před šestou, což bylo akorát na to, abychom si stihli dát jeden přemaštěný bramborák, v klidu ho zkonzumovat a mohli společně s kapelou Semtex zahájit jejich vystoupení. Před touto country-brutal-technofolkovou kapelou vystoupila ještě Brněnská formace WooDoo a Táborští Another way, ale ty jsme bohužel nestihli. Semtex nastoupil v plné parádě ještě za solidního denního světla, což se trošku odrazilo na množství pařících lidí pod podiem. Jejich „melodické uklidňující“ písně většinou dokážou dostat lidi do varu, ale diváctvo už musí mít v sobě nějáké to pivko. Čím víc tím líp. Na Gaudeamu se ale v šest hodin večer takových lidí kupodivu vyskytovalo jen pomálu a tak Semtex neměl svůj hnací motor tak silný. Možná hlavně proto to nebyla taková šou jako jindy. Ani kostymérka neodvedla tak dobrou práci. Možná by nebylo od věci vynechat z koncertního repertoáru hity jako Koulelo se koulelo nebo Čau Italy, které jsou slabší a bylo vidět, jak lidé z pod podia opouští při těchto tónech více svá stanoviště.

Po ospalém potlesku pro Semtex a rychlém rozdání cen věrnému publiku začala zvuková zkouška kapely Horkýže Slíže. U publika se tohle seskupení dočkalo velice vřelého přijetí, lidi se mačkaly na sebe neuvěřitelným způsobem. Někomu nahoře se ale jejich styl příliš nelíbil, na začátku zvučení začalo pršet a vytrvale a vydatně pršelo přesně do konce jejich vystoupení. I přes tuto skutečnost byla na Riviéře hlava na hlavě a lidi skákali déšť nedéšť. Závěrem celé akce bylo vystoupení populární Vypsané fixy, která včera též nepředvedla uplně to nejlepší co mohla, ale budiž jim omluvou to, že za sebou mají těžké léto plné festivalů na kterých si opravdu dali záležet a na šňůru s gambrinusem jim už asi nezbyly uplně síly. Úderem desáté hodiny se davy začali trousit směrem k domovům nebo spíše směrem k hospodám, protože takhle skvěle začatý večer plný létajících kol, horolezeckých plechovek, otbálku, nafouklých prezervativů a vznášedel nelze ukončit v deset hodin jen pohádkou na dobrou noc.

Gaudeamus, ale nebyl včera jedinou velkou událostí dne. Uskutečnila se taky dlouho očekávaná Jirkova první hodina plachtění. Kvůli špatným povětrnostním podmínkám to asi nebylo uplně takové jak čekal, ale přišel relativně nadšen pln dojmů. Hlavně měl dojem, že už to všechno umí a zvládá. Jsem ráda neboť mě to všechno bude muset naučit tak jsem zvědavá. Docela ráda bych ho viděla jak se s tím pere. Dneska je tam snad znova tak uvidíme, ale zatím to vypadá, že neprchne.

(informace pro všechny zasvěcené: tohle byl jen trénink příští rok už tohle, ovšem mnohem lepší bude vyset na www.supermusic.cz)