pátek 17. října 2008

Une Tequila

Začala jsem se učit španělsky. Zatím umím asi tři věty, ale je to celkem zábava a taky se mi to asi vyplatí. Předevčírem nám totiž spolubydlící o které doteď nevím jak se jemnuje oznámil, že dostal kolej a tudíž se stěhuje. Takže začal další hon na spolubydlícího. Tři inzeráty se mi včera postarali o skvělý večer s telefonem v ruce. Bylo to snad ještě horší než když začínala škola a všichni hledali ubytování. Perlou večera byl zpočátku uplně normální telefonát. Normálně ho zvednu, řeknu "prosim" a v telefonu se ozve něco ve smyslu: " hello i'm ........ I afride that you can not speak english but......." dál jsem nečekala co z něj vypadne jen jsem zcela konsternována podala telefon Jirkovi a jen vyděšeně sledovala jak v pohodě se spolu baví anglicky. Je to nějáký Mexikánec a shání tu byt bo tu má práci. Dneska v 5 přijde na prohlídku takže doufám, že nějak zvládnem komunikaci a že ho třeba ubytujem ať mám s kým trénovat španělštinu. I když mi Veronika dělá takovéhle krásné taháčky......
Jinak jsem úspěšně překonala můj první záchvat moudrosti. Celý minulý víkend mě děsně bolela osmička a když už to nešlo vydržet skončila jsem na pohotovosti a následně u mojí zubařky. Obě mě zubařky mě neuvěřitelně týrali. Nevim proč jsou návštěvy zubařů oproti návštěvám jiných doktorů tak nepříjemné. Možná proto, že máte vždy téměř 100% jistotu, že vás to bude pekelně bolet. Už jen rýpání se v zubech tou jehlou je vrchol všeho hnusu. Musím ale uznat, že den po poslední návštěvě zubaře už mi bylo více než skvělě a zub se tak něják ozýval míň a míň až mám pocit, že ho ani nemám. Tímto děkuji celé rodině, přátelům i svému šéfovi za včasný zásah, skvělou péči a úžasnou trpěnlivost v době mého zubního růstu:))) Včera jsem si dokonce už mohla pochutnávat na bramborácích a kousat je oběma stranami čelisti.
V práci je teď neuvěřitelný zmatek. nikdo tu není pořád se jen něco hrotí. Dneska jsem se byla konečně podívat na stavbě, která mi spadla do klína jen tak z ničeho nic a nemám ani potuchu co se tam děje. Byla to legrace byla jsem tam s pánem v saku a polobotkách, všude tuny bahna......Fakt se mi tam líbilo.
No nic budu muset jít zase něco dělat. Pravděpodobně pracovat.

Žádné komentáře: