Loď error!!!

Včera jsem viděla další lodě. Nebyly ale tak hezké jako loď v pravém sloupečku. Jsem z toho celkem nešťastná. Moji loďku favoritku nebo spíš jejího majitele nemůžeme pořád nějak kontaktovat. Na poříčí zavládá chaos. Každý se s tím vyrovnává jinak. Já studiem a jirka například tím, že peče chleba. Naštěstí se mu to daří naprosto výborně a tak alespoň neumíráme hlady. Chození do obchodu totiž mám pocit je jen plýtvání penezi a časem. Chtěla jsem toho dneska napsat víc, ale nějak mi to nejde. Mám zítra zkoušku a taky jedu zase do Maršova huráááá!! Bude ochutnávka vína ve vinotéce takže snad to bude fajn. neska už se fakt nemůžu soustředit

Malá změna plánu

Tak mám bohužel zase pondělí. Poslední dobou je pořád pondělí nebo pátek, mám pocit jako by jiné dny vůbec nebyly. V pondělí první den v práci a v pátek zkoušky, nic mezitím. Naštěstí jsem okrajově zaznamenala předchozí víkend a s ním i jednu drobnou změnu našeho plánu a to tu, že nikam nejedem!!!! No ono to možná nebude až zase tak horké, ale v sobotu někdy kolem poledne jsem opravdu byla přesvědčená, že tomu tak bude. Jednalo se vlastně o naprostou banalitu a dneska už jsem celkem v klidu, ale i tak.......Jirka má totiž novou práci. Původně jen dočasně než pojedem. Pak ale přišel s tím, že se mu pán šéf líbí a že by kdyžtak kvůli práci zůstal. Já teda doufám, že kdyby zůstal tak to bude opravdu kvůli práci a ne kvůli panu šéfovi. Naštěstí se velice brzy vrátil ke svému starému starému názoru na práci v brněnské projekci, znova procitl, když viděl první výkres a krize byla zažehnána. I tak nás ale čeká malá změna, a to zejména ve způsobu přípravy jídla, protože doteď byl vařičem číslo jedna na lodi liháč. Bohužel na liháči málokdy uvaříte vodu na kafe natož tak polívku nebo nedej bože guláš. Naštěstí nás Jirka spasil, bo v rámci svého pátečního rozvíjení osobnosti a plánování cesty na netu (zatímco já jsem se jenom vyvalovala ve škole a pak napsala jednu zkoušku - jak uboze málo dělám pro lidstvo) našel vynález teď nevim jestli napsat století nebo zkázy. Zkrátka kus kovu s deklem. Připomíná to nádobí někdy z doby lovců mamutů. Nemůžu si vzpomenout jak se to jmenuje, ale vím, že u nás se to neprodává a v zahraničí to stojí asi tolik co půl lodě. Unikátní je protože se v něm dá uvařit či upéct uplně cokoliv. Od kafe až po ten již zmiňovaný guláš. Zvláště na tohle jídlo se Jirka celou dobu odvolával. Prej na ničem jiném guláš neuvaříme. Ha, nepamatuju si, že bysme za tu dobu co se známe měli guláš byť jen jednou. A to si vaříme hodně. Celý hrnec funguje asi tak že nahážete suroviny nalezené během dne dovnitř, přiklopíte tunovou poklicí, rozděláte oheň, ohřejete se a rozžhavené vzniklé uhlíky nahážete na poklici případně pokud chcete pečení zespoda i z vrchu tak i pod hrnec. No a pak čekáte, čekáte, čekáte......prej je to rychlejší než mikrovlnka. Haha. Budem v tom moct péct i buchty. Mimochodem v sobotu jsme dělali Honzovy buchty. Kupodivu se povedli, byly jako z pohádky a byly v nich povidla s rumem samozřejmě a fakt byly výborné. Taky jsem pomáhala, takže je to trochu i moje zásluha. Těsto se taky musí dobře zamíchat. Škoda, že jich bylo tak málo a my jsme byli dva:) Jo a druhý den jsme dělali vynikající kuřecí vývar z kuřete. To pro mě byla taky obrovská premiéra. Dokonce v tom byla mrkev, celer a petržel.....no zkrátka jsme měli takový staročeský víkend, jen na ten padák bohužel nějak nedošlo. Tak snad příště. Teď jdu domů, bo mi Maruška hlásí, že už tu jsem 16 hodin.

Kulturní vložka

Dnes ráno mi přišla zajímavá báseň, bylo mi líto ji sem nepřidat, už jen z toho důvodu, že autorkou je tatáž osoba co tenhle blog zásobuje všemi těmi úchvatnými obrázky. (Pro ty co rýpali a ptali se na význam ovcí a žiraf, tak mám neoficiální zprávu od Veruky, která slíbila že přibude více tématických obrázků a více vodní zvěře.) Autorka se rozhodla, že rozšíří svou působnost na uměleckém poli a po malých záchvatech nejistoty dnes ráno v tramvaji po cestě do práce vytvořila tuto báseň, samozřejmě doplněnou o vhodnou ilustraci. Jistě si povšimnete jisté alegorie, kterou chtěla autorka popsat běžný denní život a boj nejen brněnských studentů a mladých pracujících lidí.
Takže dámy a pánové příjemně se usaďte a vychutnejte si jedinečný literární zážitek v podobě Myši v průchodu od Veroniky Frankové.


Myš v průchodu
Před menzou, v průjezdu krčí se myška,
hladově a vyprahle se dívá,
kež by byla lstivá jako liška, co v přírodě krade, jak už to bývá.
Myška je městská, reflexy ztratila,
a teď tu stojí, ráda by se najedla a napila.
Mizerně jí je a naději ztrácí,
zda to tu přežije, hlady skoro zvrací.
Vzpomíná na rodnou noru a les,
kde pánem byl zlý pes,
ale žilo se dobře
a teď tu hlady pomře.
Zamyšleně dumá myš,
nevšímá si, že kočka má blízko skrýš.
Ta pomalu se připlížila
a na myšku útočila.
Myška píská vyplašeně,
kočka za ní zuřivě se žene.
Jak je myška vychrtlá,
i do skuliny proklouzne,
kočka zlostně zakňourá,
dneska myšku neklofne.
myš je šťastná, hlad ji přešel, v mysli jí to dochází,
a pak balí všechny věci a zpět na ves odchází.
Tam, kam patří, kde ráda je,
konec trapné básně pro koně.

Trasa

Tak konečně existuje trasa na Google maps!! Ještě nevypadá uplně tak jak bych si představovala, ale hodně se tomu blíží.

Zvětšit mapu

Canal Boat Rally Massbracht - Arles

Dneska jsem celému výletu dala nové jméno. Canal Boat Rally Massbracht - Arles. Ještě nevím jestli se to ujme, ale spíš ne na Jirku to zřejmě bude dost složité. Bohužel potřebujeme rychle nějakou hezkou přezdívku celé akce, abychom mohli shánět někoho kdo by na celou tu parádu chtěl přispět. Něco za něco samozřejmě, aneb nechcem slevu zadarmo. Říká se tomu komerční sponzoring a opravdu se nebudete stačit divit na co všechno lidi potřebujou peníze. My jsme si tak nějak řekli, že možnost získat nějákou tu zazobanější firmičku máme relativně malou, ale asi ne tak malou jako 13-ti letý kluk co chce peníze na střelbu špačků, které se věnuje již dlouhé 2 týdny. Každopádně prostor pro reklamu máme stejně tak jako velkoý oblast působnosti. Za tímto účelem musím co nejdřív vytvořit prezentaci nebo spíš možná takový list, který potencionální sponzory osloví. Celkem si s tím lámu hlavua nevím jak na to. Nápady by byly ale neumím to poskládat a hlavně se na to soustředit, nehledě na to, že na to máme s Jirkou každý velice odlišný názor co se týká podoby vlastní prezentace, takže do toho všeho ještě vznikají naprosto nesmyslné, tichem končící debaty. Poslední taková proběhla včera v noci těsně před dvanáctou. Výsledkem bylo jen to, že jsem se dozvěděla, že všechno je v činnosti, že nad vším se přemýšlí, ale reálně se nic neděje. O půnoci člověku po 6-ti pivech nikdy nevysvětlíte, že už je nejvyšší čas začít dávat všechny ty myšlenky nasbírané za rok příprav na papír. No zkrátka a dobře nedomluvili jsme se na ničem a ještě jsem se vůbec nevyspala, protože Jirka se selou noc děsně něčemu smál a dvakrát mě praštil loktem do hlavy. Možná mi to pomohlo na ty poslední minuty do zazvonění budíku usnout. Jsem rozhodnutá, že večer si nad to sednem a i kdyby jsme se měli u toho zabít navzájem, tak to dáme dokupy.
Od lodi se doteď asi nikdo neozval. Je to blbý bo tahle je opravdu dobrá a v momentě kdy bude loď už se snad věci pohnou dopředu větším tempem na což já čekám jako na spasení¨. V práci se to nějak nedá vydržet hlavně všechyn projekty teď nějak stagnují takže tu celkem není co dělat a někteří kolegové mě soustavně vytáčí. Doufám, že vyrazíme už brzo a nebudu muset řešit 3 týdny v kuse lepení kobercovýc lišt šéfům v kanclu a podobně, ale zase ne tak brzo abysme v Holandsku zmrzli.

Seznam

Do pravého pruhu (nebo jak se tomu správně říká) jsem dnes nasypala pár věcí, které budem potřebovat na cestu. Je to seznam spíše pro naši potřebu, ale jen se podívejte co všechno je na takový malý nevinný výlet potřeba. A to ještě není všechno! Na druhou stranu něco málo už máme nebo to máme částečně. Kdyby jste v tom zybtku našli něco co vlastníte a už vlastnit nepotřebujete tak neváhejte a dejte vědět každá charita či výhodný obchod jsou značnou úlevou našemu rozpočtu.

/*/ označení pro věci kterých máme třeba jen trochu nebo jsou potřeba pro oba a máme jen pro jednoho
/*/*/ označení pro věci co už jsou komplet a nechybí nám

Pokud by někoho napadlo něco dalšího praktického co vzít sebou nebo by věděl co je anemometr tak ať též napíše. :)

Nový začátek

Tak zase po dlouhé době jsem zase ochotná jedno nedělní odpoledne věnovat nějáké té literární činnosti (pokud se tomu tak dá říkat). V klidu a pohodě jsme přežili vánoce i silvestra i mnoho dalších událostí a vrhli jsme se zpátky do příprav cesty. Na cestě je nová loď a taky nové plány. Téměř hotová je trasa i seznam věcí, které je potřeba si vzít sebou. Pomalu vzniká prezentace všech významějších měst, která hodláme navštívit i další pro nás zajímavé dokumenty. Jirka má teď naštěstí spoustu času na přípravu. Věnuje se hledání map a psaní seznamů natolik náruživě, že mu nezbývá čas na vůbec nic jiného. Tak tak si najde chudák občas čas na návštěvu hospody, ale to je asi tak všechno.
V následujících dnech pokud nebudu příliš zaměstananá školou a prací se sem pokusím naházet všechyn věci spojené s naším blížícím se odjezdem. Budu nucena trochu zestručnit články (alespoň prozatím). Důvod je prostý, není čas a ani ta chuť. Po večerech mám spoustu jiných starostí než zatěžovat vás tím, co jsme měli k obědu či kolik zase napadlo sněhu. Ostatně to vidíte sami když se podíváte z okna. Shledali jsme tyto informace zcela nezajímavými a nudnými. Místo toho tento blog snad již brzy zahrneme články přímo z námi navštívených míst.
S jedním velkým zážitkem uplynulých dní se ale pochlubit musím. Byť vůbec nesouvisí s lodí a tím pádem tu nemá co dělat, ale natolik mě to poznamenalo, že se musím někomu svěřit. Jirkovi jsem to sice říkala, ale ten moji radost až zas tak uplně nesdílel.
IDS JMK se totiž v rámci lásky k moravákům rozhodl výrazně rozšířit své působiště a "zjednodušit" tak život početné skupině cestujícíh mezi Brnem a ......... (doplňte dle libosti). Nevím do jaké míry jejich pokus vyšel či naopak. Na hodnocení je myslím si ještě trochu brzy a názory se dost liší. Já jsem měla příležitost vyzkoušet zatím pouze jednou tuto žhavou novinku a musím říct, že mě to celkem zaujalo. Našla jsem pozitiva i negativa. Jedním z nejlepších věcí, které jsem zaznamenala je přímý vlakový spoj mezi Hodonínem a Brnem. Jednak mě to tuším naučí používat vlak a taky je to levnější, rychlejší, pohodlnější a pro mě co by vlakovouz skoro pannu je to taky mnohem dobrodružnější. Včera to byl opravdu zážitek. Od koupení jízdenky až povstoupení na hlavním nádraží v Brně. Jízdenka ještě nebyla takový problém, teda alespoň pro mě vzhledem k tomu, že už nějáký ten pátek stejný systém používám v Brně, ale pro lidi co tohle neznají to bude prvních pár jízd zřejmě oříšek. Stačil mi pohled na moje rodiče, kteří ikdyž tvrdili, že pochopili jak na to nevypadali ve chvíli kdy jsme na nádraží jízdenku označovala zrovna na dva naprosto informované lidi. Věty typu: "A co teď?" mě utvrdili v tom, že kdybych trvala na tom, že v rámci ekologie za mnou příště pojedou vlakem, taky už bych je nemusela nikdy vidět.
Samotná jízda vlakem stála taky zato. Od průvodčí zmatené jak sáně v létě a po kvílící žárovky a ukecané spolucestující. Jistě chápete, že se skoro nemůžu dočkat až si to budu moct vyzkoušet znova.
No ale to sem nepatří. Tak já jdu zase něco dělat.