Kulturní vložka

Dnes ráno mi přišla zajímavá báseň, bylo mi líto ji sem nepřidat, už jen z toho důvodu, že autorkou je tatáž osoba co tenhle blog zásobuje všemi těmi úchvatnými obrázky. (Pro ty co rýpali a ptali se na význam ovcí a žiraf, tak mám neoficiální zprávu od Veruky, která slíbila že přibude více tématických obrázků a více vodní zvěře.) Autorka se rozhodla, že rozšíří svou působnost na uměleckém poli a po malých záchvatech nejistoty dnes ráno v tramvaji po cestě do práce vytvořila tuto báseň, samozřejmě doplněnou o vhodnou ilustraci. Jistě si povšimnete jisté alegorie, kterou chtěla autorka popsat běžný denní život a boj nejen brněnských studentů a mladých pracujících lidí.
Takže dámy a pánové příjemně se usaďte a vychutnejte si jedinečný literární zážitek v podobě Myši v průchodu od Veroniky Frankové.


Myš v průchodu
Před menzou, v průjezdu krčí se myška,
hladově a vyprahle se dívá,
kež by byla lstivá jako liška, co v přírodě krade, jak už to bývá.
Myška je městská, reflexy ztratila,
a teď tu stojí, ráda by se najedla a napila.
Mizerně jí je a naději ztrácí,
zda to tu přežije, hlady skoro zvrací.
Vzpomíná na rodnou noru a les,
kde pánem byl zlý pes,
ale žilo se dobře
a teď tu hlady pomře.
Zamyšleně dumá myš,
nevšímá si, že kočka má blízko skrýš.
Ta pomalu se připlížila
a na myšku útočila.
Myška píská vyplašeně,
kočka za ní zuřivě se žene.
Jak je myška vychrtlá,
i do skuliny proklouzne,
kočka zlostně zakňourá,
dneska myšku neklofne.
myš je šťastná, hlad ji přešel, v mysli jí to dochází,
a pak balí všechny věci a zpět na ves odchází.
Tam, kam patří, kde ráda je,
konec trapné básně pro koně.